AML opatření

Legalizací výnosů z trestné činnosti ve smyslu  zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“), se rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem; uvedené jednání spočívá zejména:

1. v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, že pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání,
   

2. v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti,
   

3. v nabytí, držení, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že pochází z trestné činnosti, nebo
   

4. ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného v odstavcích 1 až 3.

Financováním terorismu se ve smyslu AML zákona rozumí

1. shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit ke spáchání trestného činu teroru, teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu nebo trestného činu vyhrožování teroristickým činem nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo k podpoře osoby nebo skupiny osob připravujících se ke spáchání takového trestného činu,
   

2. jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činu teroru, teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu nebo trestného činu vyhrožování teroristickým činem nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo osoby pachateli blízké podle trestního zákoníku, nebo sbírání prostředků na takovou odměnu nebo na odškodnění, nebo
   

3. shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit šiřitelem zbraní hromadného ničení nebo bude použit na podporu šíření takových zbraní v rozporu s požadavky mezinárodního práva.

Banka je povinna do svých vnitřních postupů a opatření implementovat povinnosti obsažené v pramenech, které jsou pro ni právně závazné, zejména v:

1. zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“),
   

2. zákoně č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů,
   

3. zákoně č. 1/2023 Sb., o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon), ve znění pozdějších předpisů,
   

4. vyhlášce ČNB č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů,
   

5. nařízení vlády č. 210/2008 Sb. ve znění nařízení vlády č. 88/2009 Sb. ze dne 16. března 2009, k provedení zvláštních opatření k boji proti terorismu,
   

6. metodických pokynech Finančního analytického úřadu v oblasti AML/CFT dostupných zde,
   

7. obecných pokynech evropských orgánů dohledu, zejména Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA)
   

8. vybraných metodických materiálech vydávaných Finančním akčním výborem (FATF).

Banka se dále řídí také materiály doporučující povahy vydávanými mezinárodními organizacemi a uskupeními činnými v oblasti AML/CFT, jako například Egmont Group of Financial Intelligence Units, Wolfsberg Group, aj.

Mezinárodní sankce představují soubor omezujících opatření uplatňovaných ve vztahu ke konkrétním entitám, státům či geografickým oblastem, zboží, službám nebo hospodářským odvětvím jako prostředek k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, k ochraně základních lidských práv a k boji proti terorismu. Taková opatření mohou být přijímána zejména na poli Organizace spojených národů nebo Evropské unie. Současně mohou existovat další seznamy omezujících opatření uplatňované jednotlivými státy nebo konkrétními mezinárodními organizacemi.

V České republice jsou mezinárodní sankce upraveny zejména zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 1/2023 Sb., o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankčním zákonem), ve znění pozdějších předpisů.

Při realizaci platebních transakcí se zeměmi, na které se vztahují určitá omezení, musejí banky provádět kontroly jednotlivých transakcí s cílem zabránit porušení mezinárodních sankcí.

Kromě mezinárodních sankcí vyhlášených OSN a EU se Banka řídí taktéž sankčními opatřeními uvalenými Úřadem pro kontrolu zahraničních aktiv ministerstva financí Spojených států amerických (OFAC).

Při provádění transakcí souvisejících se zeměmi, na něž se mohou vztahovat sankční opatření nebo embarga, nebo se zeměmi považovanými za jurisdikce se zvýšeným rizikem legalizace výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo porušení či obcházení mezinárodních sankcí, je klientům doporučena zvýšená obezřetnost. Banka může k takovým transakcím v rámci kontroly klienta požadovat doplňující dokumentaci a informace nezbytné k vyhodnocení rizik s nimi spjatých.

Informace o konkrétních omezujících opatřeních jsou k dispozici například na sankční mapě EU dostupné zde. Seznamy zemí, s nimiž je spjato zvýšené riziko v oblasti AML/CFT, jsou uvedeny mimo jiné na internetových stránkách Finančního akčního výboru (FATF) nebo internetových stránkách Evropské komise.

Detailnější informace o uplatňování mezinárodních sankcí lze nalézt na webu Finančního analytického úřadu, který je odpovědný za provádění mezinárodních sankcí v České republice.

Identifikace klienta je proces, při kterém Banka ověří Vaši totožnost na základě předloženého průkazu totožnosti (zpravidla občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz či povolení k pobytu). Banka v rámci tohoto procesu porovná shodu Vaší podoby s fotografií na předloženém průkazu a zaznamená identifikační údaje a údaje o průkazu totožnosti ve svých IT systémech.

Identifikačními údaji, které má Banka povinnost zjistit a zaznamenat, jsou vždy nejméně:

1. v případě fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození a pohlaví, dále místo narození, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, sídlo a identifikační číslo osoby,
   

2. v případě právnické osoby obchodní firma nebo název (vč. odlišujícího dodatku nebo dalšího označení), sídlo, identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí. U osoby, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, a jedná v daném obchodu jménem klienta, se uvádí stejné údaje jako u fyzické osoby. V případě statutárních zástupců nebo členů statutárních orgánů, kteří v daném obchodu jménem klienta nejednají, jsou dostačující jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu,
   

3. v případě svěřenského fondu jeho označení a identifikační údaje jeho svěřenského správce v rozsahu podle odstavců 1 a 2.

V závislosti na právní formě klienta může v rámci procesu identifikace vedle průkazů totožnosti dále dojít k vyžádání dalších doplňujících podkladů, mezi něž mohou patřit výpisy z obchodních rejstříků či obdobných evidencí, dokumentace osvědčující daňový domicil, živnostenské oprávnění apod.

Banka je na základě § 7 AML zákona povinna provádět identifikaci klienta vždy:

1. před navázáním obchodního vztahu mezi Vámi a Bankou, tj. zejména před zřízením účtů či poskytnutí jiných produktů nebo služeb,
   

2. pokud má hodnota obchodu (např. vkladu hotovosti) překročit částku 1 000 EUR či její ekvivalent v jiné měně,
   

3. může-li se jednat o obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu, anebo existuje jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat,
   

4. v jiných případech předvídaných AML zákonem, případně jiným právním předpisem.

Povinnost identifikace se ve stejném rozsahu vztahuje také na disponenta účtu a držitele platební karty.

Součástí procesu identifikace je dále zjištění, zda klient není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce, a zjištění, zda klient není tzv. politicky exponovanou osobou. Bližší informace ke zjišťování politické exponovanosti a navazujících opatřeních obsahuje tento dokument.

Kontrola klienta představuje soubor opatření, který je pro Banku nezbytný k porozumění obsahu obchodního vztahu s klientem a k vyhodnocení rizikovosti klienta z pohledu možné legalizace výnosů z trestné činnosti, financování terorismu či porušení mezinárodních sankcí. Povinnost provádět kontrolu svých klientů je Bance uložena v § 9 AML zákona.

Banka vždy provádí kontrolu klienta před navázáním obchodního vztahu spolu s úkony identifikace klienta. Za tímto účelem Vás pracovník Banky požádá o sdělení doplňujících informací majetkového, finančního, pracovního, obchodního nebo jiného charakteru, případně o jejich vyplnění do předem připraveného formuláře. V případě navázání obchodního vztahu distančním způsobem budete požádáni o uvedení těchto informací prostřednictvím internetového bankovnictví či mobilní aplikace. Vámi sdělené informace a doložené podklady následně pověřený pracovník Banky zaznamená do interních IT systémů, kde jsou uchovávány v souladu s § 16 a násl. AML zákona a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, případně dalšími zákonnými ustanoveními upravujícími uchovávání osobních údajů. Banka tyto informace uchovává po dobu trvání obchodního vztahu a následně 10 let po jeho ukončení.

Banka má dále povinnost provádět kontrolu v průběhu existujícího obchodního vztahu, a to jednak periodicky v jeho průběhu za účelem ověření platnosti údajů uvedených výše a jejich případné aktualizace, jednak kdykoliv v případě potřeby prověření konkrétních hotovostních i bezhotovostních transakcí, které byly nebo mají být provedeny prostřednictvím produktů poskytovaných Bankou. Jestliže se kontrola klienta týká konkrétních transakcí, může Vás osobní bankéř či jiný odpovědný pracovník Banky požádat o sdělení bližších informací (např. ekonomický důvod transakce, identifikace protistrany, zdroj prostředků užitých v transakci apod.) a doložení specifické dokumentace (faktura, kupní smlouva, daňové přiznání, potvrzení příjmů od zaměstnavatele apod.) relevantní pro tuto transakci. V případech tzv. zesílené identifikace a kontroly klienta vymezených v § 9a AML zákona je pak Banka povinna o klientovi a jím prováděných transakcích získat větší množství informací.

Údaje získané v rámci kontroly klienta jsou pro Banku nezbytné pro stanovení základního rizikového profilu klienta a plnění jiných regulatorních povinností. Klient je za účelem provedení kontroly povinen poskytnout svoji součinnost dle odstavce 1.5 Všeobecných obchodních podmínek Banky. Jestliže klient neposkytne součinnost před navázáním obchodního vztahu, nemůže dojít k jeho vzniku. Neposkytnutí součinnosti v průběhu již existujícího obchodního vztahu má v souladu s § 15 AML zákona za následek neprovedení obchodu nebo ukončení obchodního vztahu.

Každý klient se vstupem do obchodního vztahu s Bankou zavazuje dodržovat mj. Všeobecné obchodní podmínky Banky, které povinnost poskytnout Bance součinnost při úkonech identifikace a kontroly klienta zakotvují v odstavci 1.5, včetně doložení požadovaných dokladů a sdělení požadovaných informací.

Pokud klient tuto povinnost poruší, případně nelze kontrolu nebo identifikaci klienta provést z jiného důvodu na straně klienta, uplatní se povinnost Banky neuskutečnit předmětnou transakci nebo ukončit obchodní vztah vyjádřená v § 15 AML zákona. Banka rovněž neuskuteční transakci nebo ukončí obchodní vztah, jestliže má pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů.

V případě, že klient odmítne poskytnout součinnost v požadovaném rozsahu před navázáním obchodního vztahu, případně sdělí Bance nepravdivé informace nebo předloží nepravé doklady, je navázání obchodního vztahu vyloučeno.

Odmítnutí poskytnutí součinnosti při kontrole klienta a uvedení nepravdivých údajů či nepravých dokumentů je pak zařazeno mezi znaky podezřelého obchodu vyjádřené v § 6 odst. 1 písm. i) a j) AML zákona.

Za podezřelý obchod je ve smyslu AML zákona považován takový obchod, který vyvolává podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu.

Banka má povinnost v rámci obchodního vztahu s klientem průběžně sledovat a přezkoumávat obchody prováděné v průběhu tohoto obchodního vztahu za účelem zjištění, zda jsou jednotlivé transakce v souladu s tím, co je jí o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu známo. V obecné rovině tak může podezření vzbuzovat jakékoliv chování klienta, které specifickým způsobem vybočuje z jeho očekávaného transakčního profilu. V případě detekce takového chování Vás může osobní bankéř či jiný odpovědný pracovník Banky požádat o poskytnutí dodatečných informací nebo dokumentace v rámci kontroly klienta.

Pokud Banka na základě jí dostupných informací vyhodnotí konkrétní transakci jako podezřelý obchod, je následně dle § 18 AML zákona povinna učinit tzv. oznámení podezřelého obchodu adresované Finančnímu analytickému úřadu. Zjištění okolností podezřelého obchodu může mít také v souladu s bodem Všeobecných obchodních podmínek ukončení obchodního vztahu ze strany Banky.

Pokud je klientem právnická osoba, svěřenský fond nebo obdobná právní entita, má Banka v rámci kontroly klienta povinnost zjistit také jeho tzv. vlastnickou a řídící strukturu. Vlastnickou strukturou je řetězec fyzických i právnických osob, které vlastní přímo či nepřímo klientův podíl, vedoucí až k jeho skutečnému majiteli. Řídící strukturu klienta pak představuje statutární orgán klienta a v tzv. druhé řídící úrovni statutární orgán všech jeho mateřských společností.

Skutečným majitelem klienta je vždy výhradně fyzická osoba stojící na vrcholu vlastnické struktury, v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje klienta. Konkrétní kritéria pro stanovení fyzické osoby v postavení skutečného majitele se řídí zákonem č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů.

Banka je za účelem splnění své povinnosti zjistit vlastnickou a řídící strukturu klienta včetně jeho skutečného majitele oprávněna požadovat od klienta doložení důvěryhodné dokumentace osvědčující relevantní okolnosti. Takovou dokumentací mohou být zejména výpisy z veřejných rejstříků či obdobných evidencí vedených ČR nebo jiným státem, dále pak např. zápisy z jednání nejvyššího orgánu, seznamy společníků či akcionářů, výroční zprávy, zakladatelské právní jednání apod.

V případě, že klient podléhá povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů dle zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobné evidence, Banka současně ověřuje skutečného majitele vždy také z této evidence a ověřuje platnost a úplnost údajů v ní uvedených.

Na všechny skutečnosti sdělené Bance v souvislosti s plněním regulatorních povinností v oblasti AML/CFT, tj. včetně sdělených údajů a předaných dokladů v rámci identifikace a kontroly klienta, se vztahuje bankovní tajemství v rozsahu příslušných právních předpisů. K prolomení bankovního tajemství může dojít jen v případech explicitně označených v účinných právních předpisech ve prospěch orgánů činných v trestním řízení, správních orgánů, regulatorních orgánů, případně jiných zmocněných orgánů veřejné moci či jiných oprávněných osob a subjektů.

Všichni pracovníci Banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve všech záležitostech týkajících se jejích klientů, a to i po skončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu těchto pracovníků v Bance.